Když má člověk pocit, že ho svět nějak v poslední době
zrazuje, že některé věci prostě nejsou takový, jako by si je přál, je třeba si
najít nějaké rozptýlení. Něco, co člověku udělá radost. Něco, díky čemu na
chvíli zapomene na to, co ho trápí. V poslední době mívám celkem dost času
a s tím se pojí i přemýšlivost. To je celkem záludná věc. Proto se ne
nadarmo říká, že pokud Vás něco trápí, zažeňte to prací nebo nějakou činností.
Ty rádoby klišé věty jsou sice pro mnohé lidi ve chvílích smutku nebo trápení k ničemu,
ale pokud se dotyčný rozhodne, je poslechnout a jednat podle nich, jsem si jistá,
že to zafunguje.
Třeba dneska jsem měla v centru nějaké povinnosti, ale
zároveň se mi zdálo, že potřebuju něco, co mi udělá radost. Něco, co mě
rozptýlí a přivede na jiné myšlenky. No, co mě jako holce může udělat radost. Nakupování
a tak je sice děsně supr, ale s mým kotníkem bych daleko nedošla. A ačkoli
sportovním nadáním, jak už jsem zmiňovala, neoplývám, tak se nemůžu jít vybít
někam sportovně. Nohu z mého posledního běhu mám už týden nateklou.
Respektive kotník, takže jsem ráda, když můžu normálně využívat chůzi. Což je samozřejmě
beztak náročné, když člověk běhá v centru z místa na místo a zařizuje
si potřebné věci. Nic moc teda, nic moc.
Tak jsem si zašla na nehty. Mně to prostě uklidňuje, když
můžu tu hodinku nebo dvě, sedět a nechat někoho, aby se o mě staral. Samozřejmě
bych si ty nehty mohla udělat doma, ale to není ten správný relax. Jen tak se
někomu dívat pod ruce, jak tvoří. Přitom není třeba nad ničím přemýšlet. Jen sedíte,
posloucháte hudbu a užíváte si ten klídeček. A následná masáž rukou, o tom
nemusím ani mluvit. Sama si jí udělat tak dobře nedokážu a asi to ani není
možné. Popravdě řečeno, je to asi věc, na kterou se ze všeho toho pečování, těším
nejvíc.
Gelový nehty si nechávám dělat už několik let, samozřejmě s nějakýma
přestávkama, kdy si nechám své přírodní nehty. Ty jsou ale bohužel odjakživa
tak lámavé a podle mě prostě nepěkné, že je pro mě jednodušší využít cestu
gelových nehtů. Jednak se nemusím jejich úpravě tolik věnovat, což je pro mě
výhodou, protože na nehty já nedám dopustit a jak se mi jen trošku odřel lak
nebo nehet nevypadal hezky, byla jsem z toho nervózní. Jako jo já vím,
děsnej problém. :D Taky jsem dlouhou dobu pracovala ve vinárně, kde jsem
neustále měla ruce ve vodě. Následně jako snídaňová servírka, kde se mi taky
často nehty zničily manuální prací. Teď jakožto studentík a kancelářská krysa, nehty
sice tolik netrápím, ale už jsem si na gelový zvykla a prostě mám raději, když
je ruka upravená. I kdybych si je jen sama lakovala obyčejným lakem nehty,
musela bych to upravovat každý den. Lak mi prostě z nehtů opadává a loupe
se a na to já se prostě nedokážu dívat.
A teď trochu do historie 👆. Tvarů, délek a barev nehtů jsem už vystřídala nespočet. První
nehty jsem si nechala udělat v prváku na imatrikulační ples. Potom jsem
chodila jen příležitostně s kamarádkou, a potom jsem je na x let nechala
být a měla jsem své nehty. Asi ve třeťáku na střední jsem se seznámila s holčinou,
co si dělala rekvalifikační kurz na nehtařku. Potřebovala modelku, na které by
si nehty mohla trénovat. Tak jsem se nabídla a byla jsem jejím zkušebním
králíkem. Byla moc šikovná, takže jsem už tehdy odcházela s krásnými nehty.
Po rekvalifikačním kurzu, se nechala zaměstnat v salonu a já jsem k ní
pravidelně docházela na nehty. Po pár letech odjela do zahraničí a já zase
zůstala se svými přírodními nehty.
K Vánocům jsem tehdy dostala UV lampu a základní set na
tvorbu gelových nehtů. A od té doby mi to zůstalo, když byl čas a nálada, tak
jsem si tvořila. Jen tak sama pro radost.
Doteď to není úplně geniální a trvá mi to děsně dlouho, než dosáhnu
požadovaného výsledku. Proto je pro mě kolikrát jednodušší v rámci úspory
času, zajít takhle na nehty a nechat se o sebe hodinku starat, než se doma tři
hodiny prát s vlastní tvorbou. Ale když je nálada, ráda tomu ten čas
věnuju. J
Žádné komentáře:
Okomentovat